Velikost textu:   A    A    A

Historie Městské organizace Svazu důchodců České Budějovice IV

Předsedu Ústřední rady Svazu důchodců Ing. Oldřicha Pospíšila jsem v jednom z e-mailů obvinil, že ze Svazu důchodců dělá enklávu stalinismu. Následující článek ukazuje, že toto obvinění nebylo neoprávněné.
Do chodu naší organizace se neblaze promítá zasahování Ústřední rady Svazu důchodců ČR. V roce 2008 obrážel dnešní předseda ústřední rady Ing. Oldřich Pospíšil, tehdy ještě člen ústřední rady, krajské konference, mimo jiné i konferenci jihočeské organizace a hledal podporu pro své zvolení předsedou ústřední rady. Ve své kandidátské řeči otevřeně uvedl, že je členem KSČM. Celkem jsme to přešli bez valného zájmu. Není důležité, v jaké straně je funkcionář členem, ale jak chce pracovat v seniorském hnutí. Následně na to byl pan Pospíšil nově zvolenou ústřední radou na sjezdu SD v roce 2008 zvolen předsedou SD. Krátce na to se začaly v činnosti SD projevovat důsledky této volby. Napsal jsem na tehdejší webové stránky SD polemický článek. Už ani nevím, k čemu to bylo. Bylo to, jako když píchne do vosího hnízda. Tehdy ještě bylo možné k článkům na webových stránkách SD připisovat komentář. Okamžitě se objevili reakce na tento článek, na které jsem samozřejmě odpověděl. Vzápětí na to byl můj článek i s komentáři stažen.
Zeptal jsem se paní Hany Němcové  z Kladna, místopředsedkyně ústřední rady, která má na starosti publikační činnost, jak je to možné. A hned jsem k tomu dodal, že takové jednání mně nepříjemně připomíná cenzuru. Paní Němcová mě začala horlivě ujišťovat, že se o žádnou cenzuru nejedná, že je třeba informovat pozitivně a kdesi cosi. Dopáleně jsem paní Němcové odpověděl, že napříště budu psát jen o úspěšném opékání buřtů. A v podstatě v tomto duchu se nese informování na webových stránkách SD. Nezůstalo jen u smazání článku. Struktura webových stránek SD se od této příhody změnila. Žádné komentáře, zveřejněno bude jen to, co projde schvalovacím řízením paní Němcové, popř. pana Pospíšila. Začal jsem tedy psát „pozitivně“, naštěstí činnost naší organizace mi poskytovala dost materiálu a byla by škoda o této činnosti neinformovat.
Vydržel jsem to až do 8. sjezdu Svazu důchodců 2. listopadu 2011, kterého jsem se zúčastnil jako delegát. Jeho průběh pro mne znamenal hluboké rozčarování. Dopolední část sjezdu byla kromě povinné zprávy o činnosti a zprávy kontrolní komise věnována vystoupení představitelů politických stran, kteří sjezdové tribuny využili k předvolební agitaci. Bylo totiž před volbami. Ve svém vystoupení nebyli nijak časově limitováni. Delegáti sjezdu byli naopak v odpolední části limitováni třemi minutami. Z naší organizace se vzhledem k počtu členů sjezdu zúčastnili dva delegáti, kromě mne ještě místopředseda pan Zdeněk Škoda. Oba jsme v diskusi vystoupili a věnovali se vnitřnímu životu svazu. Já jsem se především zaměřil na novou redakci Stanov Svazu, protože dosavadní Stanovy řeší situaci ve Svazu především z pohledu centra, ale téměř vůbec neřeší postavení nižších článků Svazu. Požadoval jsem vytvoření reprezentativní komise, složené ze zástupců všech stupňů řízení, která by se ujala nové redakce Stanov. Pan Škoda se věnoval negativním jevům v činnosti krajské rady. Samozřejmě, že jsme se do tříminutového limitu nemohli vejít, ale odevzdali jsme příspěvky aspoň písemně.
Pan Škoda svým vystoupením dosáhl přece jen určitého úspěchu, činnost krajské rady přešetřila ústřední kontrolní a revizní komise a křiklavé případy porušování vnitrosvazových norem byly odstraněny. Především byl zrušen trest pro předsedkyni krajské kontrolní a revizní komise, naší členku, paní Marii Sýkorovou. Paní Sýkorová ve své činnosti předsedkyně byla krajskou radou omezována, nedostávala zápisy z jejího jednání, pouze „výpisy“, popřípadě byla z jednání vykazována. Když se proti této praxi ozvala, byla potrestána. Tak té byl trest zrušen, ale jinak byly výsledky kontroly velice krotké. Nad mým požadavkem se zavřela voda. Nová ústřední rada byla volena „en bloc“, všechno aklamací a jedním hlasováním. Ne snad, že by to nebylo možné, ale sjezd se tím zbavil možnosti testovat postavení jednotlivých členů ústřední rady. Celý průběh sjezdu mi spolu s cenzurou nepříjemně  připomenul bývalé sjezdy KSČ a ukázal, jak hluboce zažité mají někteří členové KSČ, ať už bývalí či současní, praktiky demokratického centralismu. Vy můžete navrhovat, ale my rozhodujeme.
Své dojmy ze sjezdu jsem si nenechal pro sebe, ale poslal jsem je na webové stránky Svazu důchodců. Bylo to jediné hodnocení sjezdu ze základních organizací a bylo první. Rozhodnutí o jeho zveřejnění si vyhradil pan Ing. Pospíšil a bylo pochopitelně negativní. Prý neinformuji objektivně. Teprve po mém článku se objevilo hodnocení pana Pospíšila ve Zpravodaji ÚR SD a to bylo pochopitelně „objektivní“. Nicméně svůj článek jsem umístil alespoň na naše webové stránky http:// senior-cb.blog.cz 7. listopadu 2011. Moje činnost nezůstala bez povšimnutí. Byl jsem pozván na jednání výkonného výboru ústřední rady dne 24. 4. 2012, prý k vyjasnění stanovisek či překonání rozdílů. Na jednání jsem se disciplinovaně dostavil. Hned v úvodu jsem se podivil, proč není přítomen také předseda jihočeské krajské rady pan Mgr. Jiří Dolejš. Jak se mají dvě strany smířit, když jedna strana chybí! Bylo mi řečeno, že pan Dolejš byl pozván, ale pozvání ignoroval. Krajská rada se setkání se mnou vyhýbá jako čert kříži; dobře si totiž uvědomuje, že na moje argumenty nemají protiargument. Jednání na výkonném výboru mi připomínalo jednání Husa na kostnickém koncilu: odvolej, odvolej. Neodvolal jsem, upálen jsem na štěstí nebyl.
Od 1. 1. 2013 byla zrušena možnost daňového odpočtu pro pracující důchodce. Protože našim důchodcům vyplácíme za jejich činnost nějaké odměny, obrátil jsem se 11. 3. 2013 na ústřední radu e-mailem tohoto znění (byla to vlastně série 3 e-mailů, citovaný je poslední):
Vážený pane předsedo ÚRSD ČR,
když jsem žádal ÚRSD o stanovisko k daňové problematice, neměl jsem na mysli nějaké "bohužel". Když už se ústřední rada vehementně dožaduje svého práva nás prostřednictví ústřední kontrolní a revizní komise kontrolovat, pak ji také volám k odpovědnosti za poskytnutí kompetentního výkladu ke zdaňování odměn, které vyplácíme našim členům. Podle informací značně rozporných jsou možnosti, jak se legálně vyhnout zdaňování odměn a nespáchat přitom daňový delikt.
Odpovědi na svůj e-mail jsem se nedočkal, vlastně dočkal. Dne 23. 3. 2013 jsem dostal dopis od ústřední rady, který obsahoval vážné varování – důtku za porušování Stanov. Jaké ustanovení Stanov a čím jsem je porušil, jsem se do dnešního dne nedozvěděl, ač jsem o to žádal. Projev čiré zvůle ústřední rady. Chtěl jsem se bránit soudně, ale pak jsem si řekl, že mě to za to nestojí.  
V roce 2014 vstoupí v platnost nový Občanský zákoník, který nově upravuje i postavení občanských sdružení, jímž Svaz důchodců je, která se budou transformovat na spolky či něco jiného. Požádal jsem paní Janu Petříkovou, členku našeho výboru, která má na starosti osvětu v naší organizaci, aby pozvala představitele ústřední rady k besedě na toto téma. Po dlouhých průtazích, pánové neměli čas, dne 17. 9. 2013 přijeli do naší organizace pan Ing. Oldřich Pospíšil, předseda a pan František Prášek, místopředseda SDČR (nový kandidát na předsedu?) na požadovanou besedu.
Nutno říci, že oba pánové o transformaci vůbec nemluvili. Zato pan předseda Pospíšil sáhodlouze mluvil o činnosti ústřední rady, struktuře Svazu důchodců, romské otázce a vztazích se slovenskými partnery. Ještě před příjezdem jsem pana předsedu požádal, zda by si u příležitosti návštěvy jižních Čech neudělal čas k neformální diskusi o vztazích mezi městskou organizací SD v Českých Budějovicích a jihočeskou krajskou radou SD, protože to jsou ty vztahy, které nás zajímají. O těch se pan předseda vůbec nezmínil, ač jsem mu zároveň se svou žádostí poslal i zápis z posledního jednání výboru naší organizace, ze kterého bylo patrné, že se tyto vztahy zhoršují. Pan předseda odmítl toto jednání z důvodů časové tísně.
Ze zjevné neochoty ústřední rady řešit tyto problémy jsem vyvodil závěr: veřejně jsem prohlásil, že rezignuji na funkci předsedy organizace i člena výboru, předal jsem paní Petříkové jako člence výboru rezignační dopis, mobil i klíče od kanceláře. Pokud budou členy krajské rady neoprávněně zvolení Václav Minařík a Jaroslava Nováková, je moje aktivní členství ve Svazu důchodců vyloučené. Potom jsem z besedy odešel. Další informace mám už z druhé ruky.
Na vztahy mezi naší organizací a krajskou radou nicméně došlo. Naše členky vystoupili s kritikou krajské rady, na kterou pan Pospíšil reagoval alibistickým prohlášením, že to jsou naše záležitosti a musíme si je vyřešit v místě. To je vskutku knížecí rada, na kterou jsme čekali. Když jsme v listopadu 2012 zrušili panu Minaříkovi členství ve Svazu důchodců pro soustavné poškozování zájmů naší organizace, ústřední rada nedbala, že to je naše záležitost, ale členství panu Minaříkovi promptně vrátila.
K rozhodnutí rezignovat na funkci předsedy a člena výboru mě vedla „nekonečnost“ půtek mezi městskou organizací SD v Českých Budějovicích a krajskou a posléze i ústřední radou Svazu důchodců. Jak já, tak i ostatní členové výboru, ti ještě více než já, byli ze stávající situace unaveni a otráveni. Svojí rezignaci jsem proto viděl jako přijatelné východisko z krize. Zda se tak skutečně stane, ukáže čas. Zatím organizace nového předsedu nemá. Čeká se na členskou schůzi v prvním čtvrtletí příštího roku. Prozatímním řízením organizace byl pověřen místopředseda pan Zdeněk Škoda.

Ing. Jiří Polánský
Městská organizace Svazu důchodců v Českých Budějovicích
 

Komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář


Vkládat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé. Přihlásit se můžete zde.

PŘISPĚJTE I VY DO PROJEKTU NÁRODNÍ KRONIKA

Přispějte ZDE

Naši blogeři

Linky pomoci
 
112 – TÍSŇOVÉ VOLÁNÍ
158 – POLICIE
155 – ZÁCHRANNÁ SLUŽBA
150 – HASIČI
 
800 200 00 – LINKA SENIORŮ